Je to opravdu šok! Fantastické, úžasné, báječně hratelné a prostě dokonalé to není. Pravda, hra je sice vyvedena v nádherné grafice a je přímo k prasknutí nacpána ohromujícími animacemi, ale, co se týče originality, je to zlé. A co se týče hratelnosti, je to ještě horší.
Píše se rok 2123, masivní přelidnění přinutilo lidskou rasu hledat možnosti vyřešení tohoto problému. Jedním z nejslibnějších řešení je evidentně kolonizace planet Sluneční soustavy. Byly postaveny tří vesmírné lodě třídy Tribal a posléze vyslány k nejbližším planetám. Myrmidon k Marsu, Azioc k Venuši a Amazon k měsícům Saturnu a Jupiteru. O čtyři roky později, téměř ke konci cesty, Země ztrácí kontakt s lodi Amazon. Jediné, co zůstalo, jsou varovné signály nebezpečí… Vybaven jednou z nejnovějších průzkumných lodi typu Lynx FTI Scoutship, je na vás, abyste odhalil tajemství skonu vesmírné lodi Amazon.
Přirozeně, čeká vás střetnutí s neúprosnou podivnou inteligencí, boj se zelenými mužíčky s tykadélky. První ze všeho budete ale muset překonat první misi. Jedná se o jakousi parodii na letecké simulátory a střílečky typu Iridium (ale tato podobnost je skryta v tom, že na vás neustále nalétává několik typů vesmírných stíhaček, popř. meteoritů, a vy je musíte bravurně likvidovat).
Stíhačku vidíte zezadu a směrem k vám ubíhá vesmírný prostor, v němž se pozvolna přibližuje Saturn. Před vaše laserové kanóny neustále nalétávají desítky hloupých mimozemšťanů a nechávají se proměnit ve světlo a teplo. Chvílemi se objeví neočekávaný meteorický roj a pak nastanou krušné chvíle (!). Ke konci letu se vám do cesty neprozřetelně postaví extrastrong nestvůra. Není nezničitelná, jak jsem si po několika pokusech uvědomil. Je do ní totiž potřeba zhruba osm minut usilovně střílet, mezitím se vyhýbat sebevražedným náletům a pak se dostaví kýžená exploze nestvůry. Uf.
Druhá mise. Po několika minutách filmu se dostáváte do druhé, trochu zábavnější části hry. Pronikáte totiž základnou (nebo nevím čím) ufounků. Provedení hry nyní vypadá jako DOOM, ale není to DOOM.
Nepopírám, že pohled do světlo zelenohnědě fosforeskujících chodeb mne uchvátil. Perfektní grafika, plynule, leč pomalu, skrolující se přímo z CD (pro majitele single speed mechanik to zřejmě musí být utrpení). Bitplány se nezvětšují jako u DOOMa, ale také není možné se k něčemu pořádně přiblížit. K dispozici je laserová (?) pistole a tzv, „smart“ pumy. Pro každou akci však máte pouze tři. Nestvůrky jsou úžasně animované, prostředí je báječně sugestivní, ale po několika hodinách bloudění ve spoře osvětlených koridorech se nejspíše unudíte k smrti. K leteckému simulátoru se hra vrací ve třetí misi. Tentokrát je však ve stylu DELTA V. Bohužel, kvalitou mu nesahá ani ke kotníkům. Ideově se jedná opět o plytkou likvidaci velkého množství korábů UFO. Stěny tunelu jsou vyvedeny ve dvou, popř. ve třech barvách. Vektorově na úrovní ELITE+. Tak. Po několika málo minutách rozkošných animaci (které se po druhém zhlédnutí stávají nesnesitelnými) se konečně dostanete do čtvrté mise, ne nepodobné druhé. Pouze barva stěny se změnila na červenou. A nyní rychle k páté misi, Jedná se o akci poslední (velké ulehčení) a jde o samotnou existenci rodné planety Země, Odehrává se na samotné hlavní lodi vetřelců a vypadá pro změnu jako mise čtvrtá, respektive druhá. Poslední kapkou v poháru mého odporu vůči tomuto projektu je, že CREATURE SHOCK se ovládá pouze myší.
Uf. Je to za námi. Další z her, jež se zařadí ve své nesmyslnosti hned vedle MICROCOSMa a IRON HELIXe. Je sice pravda, že grafika je úžasně nádherná a zvuky jsou vyjímečně dobře zpracovány, ale je to všechno. Nevím, jak vám, ale já asi od hry čekám něco jiného než kupu digitalizovaných obrázků a samplů, To něco je hratelnost. Když už chci hodiny koukat na obrázky, můžu si prohlížet dědečkovo album fotografií z doby, kdy Tolkien byl ještě mladý a jestliže budu chtít, aby se obrázky hýbaly, pustím si na videu film. Proto dávám přednost strategiím, kde na krásně grafice až tolik nezáleží – důležitějším se mi jeví myšlenková stránka. CREATURE SHOCK je nádherným příkladem hry, kde se za skvělým povrchem skrývá prázdný vnitřek. Pravdou je, že CREATURE SHOCK v sobě skrývá i několik kladných momentů. Za prvé, hra nepotřebuje ke své činnosti Windows. Za druhé, zabírá velmi malé množství místa na harddisku (od 1 kB až po 10 MB – pokud budete chtít hrát v němčině či francouzštině, je třeba počítat s dalšími 5 MB). Za třetí, chvílemi je hra docela zábavná (je tenká hranice mezi zábavou a úlevou),
MUDDOK
Creature Shock, Virgin Interactive Entertainment, Inc., 1994
Grafika - 62%
Hudba - 40%
Zvukové efekty - 52%
Hratelnost - 9%
41%
Originální hodnocení v časopise Excalibur.
Recenze byla publikována v herním časopise Excalibur, konkrétně v čísle 40 z roku 1995.