Crazy Cars 3 jsou již tři roky staré, ale nejméně o tři třídy lepší. Nikdo nejsme dokonalí, tak zní známá věta ze závěru slavného filmu „Někdo to rád horké“. To samé platí pro tvůrce software na tak nadějnou mašinku, jako je SEGA Saturn.
Po peckách jako Clockwork Knight, Virtua Fighter či Victory Goal jsem očekával i další skvělé hry. Západní časopisy jeho dojem jen podporovaly, protože chrlily obrázky a preview na Panzer Dragon nebo Daytona USA, zkrátka žádný důvod k nedůvěře či obavám. Jak to dopadlo?
Právě Gale Racer mou důvěru zklamal a už se i začínám obávat jeho následovníků. Dost ale truchlení a podívejme se, jak ta hrůza vypadá.
Ze začátku docela dobře. Takový rádoby příběh o nějakém slavném jezdci s přezdívkou Gale Racer. Na jeho počest se nyní konají velké závody po Spojených státech. Soutěž bez pravidel, vše je povoleno, zvítězí jen ten nejtvrdší, ten pak získá titul Gale Racer. Pak následuje docela pěkné intro, jízda slušného fára po Golden Gate Bridge. Tím ovšem všechno dobré končí, vlastně ještě úvodní menu, které je normální – závod pro jednoho, dva, nejlepší čas, útok na něj, options apod. Vybral jsem si závod pro jednoho, stále s úsměvem na rtech. Ten mě ale velice brzy přešel. Ta chvíle stačila na to, abych akceleroval z nuly na 300 km/h za pět sekund a pří tom si stačil prohlédnout příšerné okolí tratě. Když nepočítám Sonica, který se houpe v autě, tak při závodech na nic příjemného nenarazíte.
Původně jsem tuto hru kvůli pohledu zevnitř auta počítal za simulátor, ale zmíněná akcelerace navíc bez viditelného řazení mě z tohoto omylu vyvedla. Jedná se vlastně o typ mých oblíbených Crazy Cars III, ovšem v daleko horším provedením. V určitém časovém limitu projíždíte podivné tratě, na kterých se mimo vašich soupeřů vyskytují i obyčejná auta a samozřejmě nechybí policie. Tratě se liší obyčejným pozadím, hrozným okolím a počasím, také odpudivě vyvedeným. Když prší, tak si dokonce můžete zapnout stěrače, abyste viděli, jak hrozně je déšť vytvořen. Ostatní auta jsou obklopena tečkami, což znamená, že na ně prší, to jen pro pořádek, ono to není žádná sranda poznat.
Můžete jet i v noci, vaše auto je vybaveno světly, taky odpudivé. Vše je zatím příšerné, ale to nejhorší teprve přijde. Části tratí jsou totiž klopené a to je opravdu síla. Žádně okolí silnice, asi je ve vzduchu, a sama vozovka vypadá jako schody, na rovince to není tolik znát, ale zde ano. Myslím, že už to stačí, takže jen stručně. Pro dva hráče se obrazovka rozdělí, možná o trochu zábavnější, Skladeb je poměrně dost, ale vybrat si můžete jen v úvodním menu. Dost. Říci, že se jedná zatím o nejhorší hru Saturna, co jsem viděl, by byla pochvala, Takže již jen varování, tuto hru proboha nehrajte!
Lewis
Gale Racer
Grafika - 17%
Hudba - 32%
Zvuk - 19%
23%
Originální hodnocení v časopise Excalibur.
Recenze byla publikována v herním časopise Excalibur, konkrétně v čísle 48 z roku 1995.