Jak každý počítačový maniak jistě ví, tak adventure jsou hry, v kterých ovládáte nějaké individuum (sebe) a řešíte různé logické i nelogické hádanky a komunikujete s lidmi. Tento typ her je většinou řešen tak, že svoji postavu vidíte na obrazovce a pomocí myši, nebo klávesnice s ní pohybujete a jednáte. Na rozdíl od tohoto typu her se v dungeonech pohybujete ať už po krajině. nebo v podzemí, ale vše většinou vidíte z vlastních očí. Mimo chození se musíte ještě starat například o jídlo, životy a výdrž.
Proč jsem to všechno psal, když je to tak jasné? Odpověď je stejně jednoduchá jako otázka, protože … né, ještě vás budu chvíli napínat. Hru Eternam vytvořila v roce 1993 známá firma Infogrames, kterou vám připomene snad skvělá adventure Shadow of The Comet. Hra Eternam byla nejprve vypuštěna do světa na plackách (disketách), ale po čase to asi Infogrames přišlo líto, a tak hru přepracovali na CD.
Nyní se konečně vrátím k tomu, proč jsem ze začátku dělal tu přednášku o adventurách a dungeonech. Hra Eternam totiž spojuje obě tyto techniky do jedné skvělé hry. Jestliže někdo nevěří tomu, že by bylo možné spojit například tak odlišné hry jakým jsou Simon the Sorcerer a Arena The Elder Scrolls, tak mu nezbývá než číst dál. Eternam opravdu spojuje dungeon s adventurou, nebo chcete-li adventuru s dungeonem.
Na začátku hry se ocitáte na neznámé planetě, která je velmi podobná nám známé Zemi v dávno minulé době. Tento první mód hry je zpracován právě stylem dungeonu, takže krajinu vidíte z vlastních očí a procházíte se v slušně vykreslené krajině. Krajina je zpracováním podobná hře Betrayal at Krondor, to znamená, že krajina sama o sobě je vektorová a v ní jsou nasázené bitmapové stromy a keře, které nesou bitmapové ovoce a to ovoce klovají bitmapoví ptáci, kteří bitmapově zpívají a když nemají bitmapové ovoce, tak zobají bitmapové housenky a ….. promiňte, už jsem zase v pořádku. (To byl jen malý výpadek, ale z toho plyne. že přílišné hraní na počítači leze na …. bitmapový mozek s bitmapovými závity….) No, jednoduše řečeno krajina je skvělá. V této části hry se samozřejmé můžete pohybovat všemi směry a dokonce i lozit na blízké kopce.
Na planetě je samozřejmé (jak to již v dungeonech bývá) množství hospod a různých příbytků, ale hlavním je veliký hrad, ve kterém si užijete tolik legrace, že to už nebude hezké. (Ale bude, to se jen tak říká.) Ale abych nepředbíhal. Vejdete-li do některé ze staveb, nastoupí namísto dungeonu klasická adventura se vším všudy. Vše je perfektně vykresleno a vy konečně spatříte jak vypadáte. (Nebojte se, není to tak hrozné, znám horší případy, tak například, ten co na mě ráno kouká ze zrcadla, to se nedá vůbec s ničím srovnat.) Jedinou chybičku má tento mód hry, a tou je to, že postavičku ovládáte jen klávesnicí. Stejnou chybu udělala firma Infogrames u hry Shadow of The Comet, ve které taktéž není po myši ani vidu, ani slechu.
Jak jsem se již zmiňoval, tak legraci si v Etornam určitě užijete (Zasmějí se i ti největší morousové a škarohlídi.) Jakmile jsem narazil na několik gagů, tak jsem hned běžel k telefonu jako tradičně informovat Shadowa o prvních poznatcích ze hry (my to tak děláme), ale mnoho jsem mu toho neřekl, protože jsem se tak do toho telefonu smál, že si snad chudák musel myslet, že jsem se zbláznil (já taky -ml) (takže ml se taky zbláznil? -JKL) (ne, to bylo nedorozumění -ml) (tak nevím, jestli je to správně -ml-).
Pokusím se vám přiblížit alespoň nějaký gag, abyste věděli, co vás čeká. Tak, šel jsem do jedněch dveří a co se nestalo, to by nikdo neuhodl, protože proti mně vyjela mašina, nebo po hradě stále šmejdí člověk s vysavačem (je to šmejd -ml-). Vše je ještě ke všemu občas doprovázeno animacemi komixového stylu. Moc se asi nesmějete co, takové gagy se těžko vyprávějí, a proto bych vám radši doporučoval, abyste si hru zahráli sami.
Další zajímavostí hry je, že přijdete-li do nějaké části místnosti, kde se skrývá něco malého, nebo na vás čeká jiné překvapení, tak se vám příslušná část místnosti zvětší na celou obrazovku. Bohužel ale velmi nešťastně, protože se zvětší i pixely, ze kterých je obrázek složen, a tím se stává obrázek nesnesitelně zubatý (podobný úkaz lze pozorovat na jednom tuzemském časopise o počítačových hrách pro dospělé).
Hudba doprovázející hru je slušná a dokonce i svěží. Nakonec jsem si nechal zvukové efekty a nasamplované rozhovory. V celé hře totiž nevidíte téměř žádný text, protože vše je kompletně namluvené Čeká vás podle manuálu 140 rozdílně namluvených charakterů. (Toto vše je samozřejmě jen na CD verzi.) Chybou je, že si nemůžete nechal zobrazovat texty, takže bez dokonalé znalosti angličtiny si téměř neškrtnete. Namluvené jsou dokonce i vaše otázky, takže na výběr odpovědí máte vždy jen A, B nebo C a za tím žádný text. Jen mluvení a mluvení a zase mluvení. Na jednu stranu je to příjemné, ale z tě druhé je to velmi těžké na porozumění.
Ale i přes tyto nedostatky je hra Eternam skvělá dungeono-adventure, kterou byste si neměli nechat uniknout. A jestliže nemá někdo rád hry z dob dávno minulých, tak ho potěší fakt, že se hra neodehrává jen v minulosti. Nakonec jen jedno upozornění: Než půjdete vrátit prodejci hru Eternam, kterou si koupíte, že vám tam chybí CDčko, tak se nejprve podívejte do přiložené knížky, protože je tam CD rafinovaně schované.
Beast
Eternam, Infogrames Europe SA, 1992
Grafika - 85%
Hudba - 70%
Zvukové efekty - 90%
Hratelnost - 88%
83%
Originální hodnocení v časopise Excalibur.
Recenze byla publikována v herním časopise Excalibur, konkrétně v čísle 32 z roku 1994.