Olimpiada 96

Taky jste již delší dobu neviděli nějakou pořádnou simulaci olympijských her. Kdo jiný se mohl pokusit toto změnit než polský tým. A to tým, který je už svými hrami znám (např. Megablast). Ovšem jeho kvality nepatřily zrovna k těm nejlepším. A nyní po této hře měním i já názor na tento tým.

Když mi King dal do ruky dvě diskety, na kterých byl nápis „Olimpiada 96“, byl jsem upřímně šťastný. A doufal jsem, že mi to štěstí vydrží, co nejdéle. A ono mi vydrželo i po tom, co jsem shlédl tuto hru. Možná si myslíte, že celý princip hry je stavěn na nedávno probíhajících olympijských hrách v Atlantě. Ale to se mýlíte, jelikož tomu tak není. Vydání hry nemá žádné spojení s nedávnými olympijskými hrami. Olympijské hry jsou vlastně v mém žebříčku oblíbenosti na druhém místě hned po adventurách. Takové olympijské hry jsou vždy něčím originálním. Například jednou zaběhnete stovku za 9:45 a podruhé třeba za 9:30. Ale například takové akční chodičky jsou prostě stereotypní. Jdete se svým hero, kterým střílíte kolem sebe, a když nestřílíte, tak jste brzy dead. U olympijských her můžete akorát být diskvalifikováni, ale nikdy váš sportovec nebude dead. Prostě a jednoduše hry se sportovní tematikou mají pořád co nabídnout, co se originality týče. Jestli si dobře vzpomínám, tak poslední olympiáda na Amigu vyšla asi před třemi roky. Myslím, že to byla Summer Olympic nebo Carl Luis Challenge. Každý jistě ví, že při hraní olympiád potřebuje minimálně dva joysticky, jelikož ustavičným lámáním joysticku zleva doprava dochází k menšímu poškozením mikrospínačů. Dobře si pamatuji na doby, kdy jsem na svém atárku proháněl nějaké ty olympiády (Decathlon) a přitom na mě bratr pořád řval, ať tolik nelámu ten joystick. Já osobně jiný způsob neznám a co vy? Takže takový by byl úvod a teď přejděme k samotné hře. Jo, ještě jsem vám zapomněl uvést firmu, která toto skvělé dílko zplodila. Myslím si, že firmu L.K. AVALON zná každý, takže přece jen můžeme přejít k samotné hře.

Tuto hru se nevyplácí hrát z disket, protože nahrávací doby při přecházení na další disciplíny se mi zdají poněkud dlouhé. A tak jsem využil ikony instaluj. Celá instalace netrvá více jak 5 minut a hra na vašem harddisku zabírá asi 1,5 MB a hra se stává mnohem rychlejší. Pak jen stačí načísnout (v polštině kliknout) ikonu OLIMPIADA 96 a čekat dokud se neobjeví samotné logo hry. V úvodní obrazovce na vás zpočátku čumí options. Tak dlouho nebudeme otálet a pořádně si ho proštudujem.

Závody – první položka
Po ní se na obrazovce octne volba, ve které si vyberete počet hráčů s kolika chcete hrát. Takže se u jedné Amigy můžou sejít až čtyři pařani. Kompletně budete soupeřit s dalšími devíti (osmi, sedmi, šesti podle počtu hráčů) v šesti disciplínách.

Trénink – druhá položka
Zde si můžete všechny disciplíny pořádně vyzkoušet, aby jste potom věděli co a jak a kdy máte dělat (mačkat, lámat…).

Rekordy – třetí položka
Zde si nejprve můžete prohlédnout nejprve údaje o všech autorech hry a potom naběhnou rekordy všech disciplín. Ale řeknu vám na rovinu, všechny jdou lehce překonat.

Zpět – čtvrtá položka
Pomocí ní skočíte zpět do workbenche.

Jistě jste již zvědaví na disciplíny, které autoři hry do ní umístili. Takže tahle olympiáda vám překvapivě nabízí všech šest známých disciplín. Sám jsem uvažoval jestli existuje nějaký ten šestiboj, ale dlouho jsem pátral ve své hlavě a nakonec jsem se rozhodl, že žádný šestiboj neexistuje. Já znám tak nanejvýš sedmiboj či desetiboj, ale šestiboj prostě není. Takže zde autoři nesplnili stránku věrohodnosti s olympijskými hrami. Ale vy už mě asi uháníte, abych už uvedl těch šest vyvolených disciplín. Takže jsou to: střelba na pohyblivý terč (létající talíře), běh na 100m, střelba z luku, hod oštěpem, vrh koulí a skok do dálky. Prostě šest těch nejběžnějších disciplín. Teď bych se zaměřil na každou zvlášť.

Střelba na pohyblivý terč
Na obrazovce vidíte jak svou brokovnici, tak i dva letící talíře. A co jiného můžete dělat, než zaměřit rychle oba cíle a oba je zasáhnout dvěma náboji, které na to máte. Zdá se to nemožné zasáhnout úplně všechny talíře, ale jde to. Fakt, to jde. Zde mě upoutala jedna věc a tou je pozadí. Tak pěknou grafiku jsem naposledy viděl u Fighting Spiritu. Prostě, když vidíte ty hory v pozadí, myslíte si jakoby jste takt stáli kousek od hor a stříleli na pohyblivý terč. Prostě realita. Můj výsledek – 38 bodů a první místo.

Běh na 100 metrů
Hned na startu mě překvapilo to, že celý závod poběžím sám proti sobě. U ostatních olympiád tomu tak nebylo, tam s vámi vždy běžel minimálně jeden protivník. Alespoň něčím jsou autoři hry originální. Jestli to byl úmysl autorů či nedostatek, to se asi nedozvíme. Určitě to znáte, jak se asi běhá. No jasně, pomocí joysticku, který lámete zleva doprava a opačně, ovládáte sportovce. A samozřejmě, čím rychleji lámete, tím rychlejší je váš sportovec a tím dřív vám váš joystick odejde do věčných lovišť. Můj čas 9:30. Mé umístění – první místo.

Střelba z luku
Nevím jak vám, ale mě se vždy líbila střelba z luku u olympiád. Tady se to ovládá úplně stejně jako u ostatních olympiád. V levém spodním rohu monitoru vidíte terč zblízka a v něm je umístěn zaměřovač, který se ale neustále hýbe, takže musíte být velmi zruční, abyste jste pomocí joysticku zaměřili zaměřovač, co nejvíce do středu a rychle stlačili fire. Můj výsledek 28 bodů. Mé umístění – první místo.

Hod oštěpem
Společně s lukostřelbou je hod oštěpem jednou s nejlepších disciplín v tomto šestiboji. Stejným způsobem jako u běhu na 100 metrů rozhýbete svého sportovce na co největší rychlost a u označené čáry stlačíte fire. Nejradši bych to nechtěl uvádět, ale vy to určitě chcete vědět, jak jsem zde uspěl. Tak dobrá, ale víte nějak jsem nevystihl úhel. No, konec výmluv. Můj výsledek – 8 metrů. Mé umístění – poslední místo.

Vrh koulí
Předposlední disciplína, která je podle mého nejtěžší ze všech, ale podle mě nejpropracovanější ze všech ostatních disciplín. Zde mě totiž překvapil stín vrhače. Na stíny ve hrách zatím nejsme tak zvyklí a tak takovýto detail opravdu oceňuji, zvláště v konečném hodnocení. Pomocí joysticku rozhýbete svého sportovce a přitom nemusíte lámat joystick. stačí s ním pouze pohnout kamkoliv. Váš sportovec se zvyšující dobou otáčení nabírá rychlost a vy musíte ve vhodný okamžik stlačit fire a doufat, že jste se trefili do výřezu, kterým má koule vyletět. Můj výsledek – netrefil jsem se do výřezu. Mé hodnocené – poslední místo.

Skok do dálky
U skoku do dálky je to úplně stejné jako u hodu oštěpem. Takže popisovat způsob, jak skočit, co nejdále je ztrátou času. Jen bych zde uvedl něco, co jsem neuvedl u hodu oštěpem. A tím je úhel, kterým má sportovec skolit či hodit. Nejlepší je samozřejmě se přiblížit. co nejvíce k úhlu 45 stupňů. Můj výsledek – 3,7 metrů. Mé umístění první místo.

Po absolvováni všech disciplín jsem čekal nějakou tu výslednou tabulku, ale té jsem se nedočkal. A skončil jsem v options, ani ubohou medaili jsem symbolicky neobdržel, prostě nic. Na jedné straně zklamání z toho, že jsem nebyl za svou snahu nějak odměněn a na druhé radost z toho, že jsem si mohl zahrát tuto báječnou olympiádu.

Poslední odstavec bych věnoval celkovému zhodnocení. Jak jste měli sami možnost shlédnout tuto novou olympiádu, určitě jste si udělali nový závěr o polských hrách. Musíme tedy přiznat, že poslední dobou polské hry nabírají na kvalitě. A za chvíli přijde doba, kdy budou polské hry těmi nejlepšími, které na Amigu budou vycházet. Nemusíte v tom se mnou souhlasit. ale zkuste se podívat do posledních 8 čísel Amiga Review a spočítejte si procentuální zastoupení polských her. Podle mého odhadu by to mělo být asi 50 procent.

Firma L. K. Avalon se tedy se svou Olimpiadou 96 opravdu vyznamenala. Dříve jsme od ni mohli vidět takovéto hry, kdy jste pokládali bomby v bludišti a ničili ostatní protihráče. Ale kdyby jste mi v té době řekli, že tato firma vydá tuhle pěknou olympiádu, asi bych si myslel, že jste pořádně zešíleli. Olimpiada 96 je tedy opravdu pěknou hrou. A tak jí musím dát i patřičné hodnocení. Grafika je na dnešní dobu velmi dobrá, ale rozhodně ji nemůžeme srovnávat s grafikou u Fighting Spiritu (na tu žádná hra nemá). Po hudební stránce by byly síly mezi těmito dvěma hrami téměř vyrovnané. S hratelností je to podobně a Olimpiada 96 je na tom o něco lépe. To víte, když se můžou válet kolem jedné Amigy čtyři hráči, musí se to dostatečně ohodnotit. O originalitě se dá těžko mluvit. Nejraději bych tuto položku v hodnocení vyškrtl. Jak může být dnes nějaká hra originální, i když jsem se zmiňoval, že sporty jsou vždy něčím originální. To pak nechápu, jak můžou dostávat nějaké akční mlátičky jako Fighting Spirit 90 ze 100 v originalitě, když prostě na té hře nevidím skoro nic originálního. Jestli někdo hodnotí originalitu podle oblečení jednotlivých bojovníků tak nevím. To bych musel třeba Olimpiadě 96 dát 100 ze 100, protože sporty jsou přece jen originální, i když má sportovec pořád stejný oděv (červené trenýrky a bílé tílko). Nakonec jsem se rozhodl dát Olimpiadě 96 75 ze 100. Ale neptejte se mě proč, jelikož to sám dobře nevím. Hra se mi zdá propracovaná a to do nejmenších detailů a až na nějaké menší chybičky by mohla skončit celkově na velmi dobrých 95 ze 100, ale to by mě asi King ukamenoval, kdybych jí dal tolik, proto zůstane raději u 95 ze 100. Ale berte to s velkou rezervou.

Richard Král