XP8

Je hloupé, že tato hra neměla žádnou reklamu. Ušetřil bych si totiž okousaných nehtů při očekávání jiné střílečky s jednoduchým názvem Atrophy (další termín je srpen/září) a specializoval se pouze na vydání XP8. Tahle hra je totiž nový střílečkově-vesmírný král. A že zato doopravdy stojí se dočtete právě v této recenzi. No jen čtěte a vychutnávejte. Lets go!

Většina dobrých 2D stříleček vznikla samozřejmě na Amize. Zároveň i na Spectru se urodila nejuznávanější střílečka R-type. O tom, že to byly pouze první vlaštovky nás přesvědčil Hybris (neplést s hybrid…) a později Z-OUT a X-OUT a spoustu dalších. Lethal Xcess na Atari ST (a Amize) od firmy Eclipse v roce 1992 už dává znát kvalitu stříleček na 16-ti bitech a skvěly Project X to jen dokazuje. Rok 1993 je víceméně prázdným, protože PC ukazuje svoji sílu a tam se střílečky neuchytí. O 365 dní později je Banshee první, a do této doby poslední, střílečkou využívající 32bitu a stanovuje nový standart (ještě nesmím zapomenout na SuperStardust, ale ten je jako jeho předchůdce sjedná se spíše o datadisk). Nikdo se ho téměř nepokusil překonat a až teď, další hra na AGA, Banshee konečně porazí k zemi. Proč?!

Už název dává znát něco velkého. Čtyři diskety to jen potvrzují a hra pouze na AGA nás prostě přinutí, zapnout si ty naše naturboboardovaný(podivný slovo) mašiny zvyklí na všemožné Nemac IV, Breathless a v neposlední řadě i na Alien Breed 3d II a zahrát si také jednou nenáročnou vesmírnou střílečku. Pro milovníky rychlého nahrávání a majitele harddisku je tu installer, který se nachází na disku s pořadovým názvem čtyři. Jak dlouho trvá instalace netuším, pařil jsem multitaskingový Miniarcanoid, ale vím, že jsem stačil získat něco okolo 1000 bodů. Samozřejmě jsem hned zkontroloval harddisk, XP8 mi na něm ukousl cca 3 megabyty. Načechrám ikonu XP8. B212 a už to (konečně) jede.

Další věc, která nás přesvědčí o vysoké kvalitě hry jsou úvodní obrázky a intro z nich skládající se. Ale nejenom tady jsou perfektní obrázky, ty nás totiž doprovázejí v celé hře a když řeknu, že jsou všechny v 256 barvách (jako ostatně celá hra), myslím, že jste vše velmi dobře pochopili. Jen mě tak trochu zarazilo maličké logo firmy Weathermine Software (tvůrce této gamesy). Weathermine Software se skládá ze stálých čtyř pracovníků a je důkazem, že na vývoj nové dobré hry není nutností 30 pracovníků, jako je tomu na PC (a stejně vznikne kravina, he?!). O tomto nás ale také přesvědčili třeba Vulcan Software čítající jen tři stálé členy! A ty hry, panečku! No, to jsem trochu odbočil, ale pojďme dál.

Menu je velice propracované. Jsem zvyklý na hodně, ale takhle obsáhlé menu jsem spatřil jen málokrát. Můžete si zde navolit kód do patřičné úrovně, zajistit nelidskou pařbu dvou hráčů, kdo na čem bude hrát a spoustu dalších věcí, o kterých se nebudu umiňovat, pač bych na to potřeboval minimálně nějaký nový odstavec a to by jste se jistě unudili k smrti. Volím mód Easy a nadšeně začínám pařit.

A dostáváme se k samotné hře. Před každým levelem dostáváte specifické úkoly, jako třeba zničení nějakých radarů nebo tak něco. V misi se na to neklade až zase tak velký důraz, při snadné obtížnosti jej splníte raz dva. To jsem ale maličko přeskočil, vás určitě zajímá jak se XP8 hraje. Jedním slovem: báječně. Za celou pařanskou kariéru jsem nezažil hratelnější střílečku než je tato. Grafika je fantastická, AGA a já nevím jaká ještě. Vše je viděno svrchu stejně jako XENON 2 a ani samotné nepřátelské a přátelské (tedy vaše) rakety se nenechali nijak zahanbit. Exploze vypadají velice věrohodně a to nemluvím o otřesech obrazovky, které jsou senzační. Grafika je na 90/100 určitě a možná i více. Hudba bohužel žádná nehraje, tedy nemohu ji posoudit. Zvuky celkem také lahodí, zvláště pak mé oblíbené výbuchy všeho možného. Myslím si, že 80/100 tuto hodnotící položku nijak nezahanbí. A přesouváme se k mnohokrát zmiňované hratelnosti. Taje no comment! Pro dva hráče graduje a určitě obdrží 95/100. Na nejjednodušší obtížnost je to ještě lepší, ale později přece jen trochu přituhuje a levely jsou mnohonásobně těžší (jako třeba úroveň 4). Jo, abych nezapomněl v pravém dolním a horním rohu vidíte, kolik toho máte za sebou (v procentech) a také je zde znázorněn výkon vaší zbraně, jež si můžete vylepšovat až k samotné dokonalosti sbíráním všemožných bonusů.

No, to je pěkný, ale jak to na základní Amize 1200 (14 MHz) šlape? Dobrá otázka, hned vám na ni odpovím. Připouštím, že jsem se nechal v začátku trochu unést, protože to není úplně nenáročná hra. Rychlost hry na holé Amize 1200 pro jednoho hráče to je naprosto v pohodě, téměř bez problémů i při zněkolikanásobení nepřítel na screen(u). U dvou pařanů je to horší, třeba už v druhém levelu jsou jisté problémy. Na mé Amize s 1 MB Fast RAM (Memory Master1200) to bylo pro dva celkem dobré (bratr vám to klidně dosvědčí…) a na 1230/28 MHz už je to v těžkým „laxu“ (no problem). Ovšem, co je to stále proti PC pařanům, kteří musí shánět nové a nové upgrade, že prý se jim to na tom Pentiu 75 nesnesitelně zadrhává. Samozřejmě, výhoda harddisku je znát i tu a kdyby jste snad neměli žádné místo, něco smažte, protože tento skvost za to rozhodně stojí.

Tak tady jsem velice zvědavý, jak odpoví velký konkurent této hry (již také v úvodu vzpomínaný) Atrophy. Může to klidně dopadnout velkým soubojem a nebo také jeho velkou prohrou a ostudou. To teď ale nechám plavat, všechno stejně záleží jen a jen na tvůrcích a můj názor je takový, že když autoři dodrží sliby, které tady dlouho kolují, jako například bezkonkurenční rychlost na normální AGA Amize, skvělá grafika atd. bude Atrophy ještě o něco lepší. No nic, budu se věnovat raději závěru. Hrom, tak po dlouhé době tu máme skvělou vesmírnou střílečku a vám by tento kultovní zážitek rozhodně neměl chybět. Nikomu!

Martin Tucek