- Úvod
- Rebel proti modrému obru
- Anatomie sovětské technologické závislosti
- Strategický význam pro vojenský komplex
- COCOM, operace Exodus a zrádce
- Pašerácká síť Richarda Müllera
- Thriller v Hamburku – Případ lodi Elgaren
- Vzkaz v lahvi z křemíkového moře
- Lingvistické nedorozumění
- Sovětská odpověď – mikroprocesor K1839
- Od studené války ke GLONASSU
- Osudy aktérů
- Závěr
Anatomie sovětské technologické závislosti
Sovětský svaz v 80. letech navenek demonstroval vojenskou sílu, ale uvnitř technologicky krvácel. Propast mezi Západem a Východem v oblasti mikroelektroniky se neustále zvětšovala. Zatímco USA a Japonsko přecházely na VLSI (Very Large Scale Integration) čipy, SSSR měl stále problémy s výrobou spolehlivých tranzistorů. Aby tento deficit vyrovnal, vytvořil Kreml masivní státní aparát pro průmyslovou špionáž. Na vrcholu pyramidy stála Vojensko-průmyslová komise (VPK) prezidia Rady ministrů SSSR. VPK každý rok vydávala tzv. „seznamy požadavků“ – detailní specifikace technologií, které sovětský průmysl potřeboval, ale neuměl vyrobit.
Podle odtajněných zpráv CIA (např. How Soviets Steal U.S. High-Tech Secrets, 1985) pracovalo na tomto úkolu více než 2 000 agentů rozvědky a tisíce dalších analytiků. Hlavní roli hrálo Ředitelství T (vědecko-technická rozvědka) KGB a odpovídající složky GRU (vojenská rozvědka). Tito lidé nebyli žádní James Bondové v oblecích; byli to inženýři a vědci vycvičení v metodách krádeží duševního vlastnictví.

Strategický význam pro vojenský komplex
Proč Sověti potřebovali právě VAXy? Nešlo o hraní her. Moderní válčení se v 80. letech radikálně měnilo.
- Balistické střely: Vývoj střel RSD-10 Pioněr (v kódu NATO SS-20 Saber) vyžadoval masivní výpočty trajektorií a simulace aerodynamiky, které starší sovětské sálové počítače nezvládaly. Počítače VAX byly nezbytné pro návrh jejich palubních systémů a pro výpočet přesných zaměřovacích dat v pozemních řídících střediscích.
- Návrh zbraní: CAD systémy běžící na VAXech umožňovaly navrhovat ponorky s tišším chodem nebo efektivnější jaderné hlavice.
- Radarové systémy: Stíhačky MiG-29 a Su-27 potřebovaly pokročilé radarové systémy, jejichž vývoj byl bez adekvátního výpočetního výkonu nemožný.
CIA odhadovala, že sovětský „Program akvizice“ ušetřil Moskvě miliardy dolarů a pět až deset let výzkumu. Například laserové dálkoměry na sovětských tancích byly přímými kopiemi amerických zařízení. Ale bez centrálních mozků – počítačů VAX – by tyto komponenty nebylo možné integrovat do funkčních zbraňových systémů.




