D-Day

Dne 6.6. 1944 v 00.00 hodin pluje k pobřeží Normandie konvoj dlouhý 22 km, rychlostí 7 uzlů za hodinu. Konvoj se skládá z 5000 dopravních a doprovodných lodí vezoucích 185 000 mužů a 22 000 vozidel. S touto akci byl kombinován výsadek 18 000 parašutistů z 1087 letounů do týlu nepřítele.

Invaze spojeneckých vojsk je vděčným námětem počítačových her. Některé z nich jsou zdařilé, jiné méně zdařilé, další patří mezi propadáky. Hra D-DAY firmy KRISALIS bohužel patří do poslední kategorie, Autoři se pokusili nahustit do jedné hry bojové akce všech invazních oddílů a přiblížit tak zřejmě hráči atmosféru války. Výsledkem je ale rozsáhlý, nezajímavý a nudný guláš. Na čtyřech disketách má hráč možnost podnikat nálety nad Němci okupované Francouzské území, řídit seskoky parašutistů, s tankem bojovat v rozličných pobřežních oblastech a konečně s četou vojáků podnikat útoky na strategicky významné body. Nápad to není nejhorší, ale provedení je bohužel významnou složkou hry, a tak je D-DAY svým provedením ošizen o možný úspěch. V rozsáhlém menu může
hráč vybírat ze spousty možností. Lze se účastnit jen lehkých nebo jen těžkých bojů, bojovat pouze v jedné „disciplíně“ nebo například nastavit aktivitu nepřátelských divizí. Podívejme se ale postupně na jednotlivé části hry.

Bombardování nepřátelských pozic. V této části hráč ovládá spojenecký bombardér a jeho úkolem není nic jiného, než zničit několik vybraných cílů. Letoun je zachycen z vnějšího pohledu, chybí možnost Zoom, takže jedinou možnou změnou pohledu je otáčení okolo vertikální osy. Ovládání letadla je zdlouhavé, pomalé a nepřesné. Pokud není cíl zničen, následuje úmorné otáčení a nekonečné zaměřování. Po splnění mise se program vrátí do hlavního menu. Žádní nepřátelé, žádné problémy. žádná zábava. Výsadek parašutistů by mohl být svým způsobem zajímavý, jenže… Jedinou náplní výsadkové akce je navedení několika členů čety na předem určený cíl po vyskočení z letadla. Hráč ovládá přepínání mezi jednotlivými hrdiny a jejich ovládání je tak trhané a zdlouhavé, že zcela jistě odradí každého příznivce parašutismu. Jako by toho nebylo již tak dost, vane silný boční vítr, takže srážky parašutistů a následné pády do bažin nejsou výjimkou. Tato část moje sympatie rozhodně nezískala.

Boj pěchoty je proveden ve strategickém duchu. Jednotka složená z několika vojáků se pohybuje po relativně malém prostoru, který je poset nepřátelskými tanky, bunkry a vojáky. Úkolem je vyhladit veškerý nepřátelský odpor. K dispozici jsou pušky, granáty a minomety. Krajinku sledujeme z nadhledu v jakémsi
pseudo 3D provedení, Škoda jen, že je bojový prostor a rozmístění vojáků a tanků pořád skoro stejné, takže se tato část po chvilce hraní dokonale zprotiví každému soudnému člověku.

To nejlepší na konec. Simulátor tanku je příjemným osvěžením celé hry. Vektorová grafika je sice mimořádně chudá, ale tu a tam se objeví i nějaký ten strom a někdy dokonce i celé stavení. Bitvy jsou poměrně zajímavé, k dispozici bývá různé množství tanků, mezi kterými lze přepínat. Pár vnějších pohledů, krajina není dokonce ani příliš monotónní… dalo by se říci, že se jedná o téměř průměrný simulátor.

A celkový dojem? Ehm, no, po pravdě řečeno, víte, dá se říci, že…, ale na druhou stranu možná také…, takže vlastně… uf!

Jak sami vidíte, hra působí velice složitým a náročným dojmem, takže na tomto místě raději skončíme, abychom nemuseli přejít na neslušné výrazy.

ICE