Určitě se mnou budete souhlasit v názoru, že vrtulníkových simulátorů na Amize zrovna moc není. Z těch pár pokusů, které byly vytvořeny, stojí za zmínku snad jen legendární Gunship 2000 a jeho pozdější AGA verze, ale jinak opravdu není o čem mluvit. Nyní k nám ovšem přichází Coala.
Coala je simulátor fiktivního bitevního vrtulníku AH-88 Coala, zřejmě americké výroby. Kromě něj máme na výběr ještě tři další stroje (o tom, co mě na nich rozčílilo později), létat můžeme v západní Evropě, na dálném Východě nebo v jižní Americe. Cíl mise není nějak moc určen, prostě znič co nejvíc ošklivých a vrať se zpátky. To by bylo na úvod všechno, teď musím zkritizovat technické provedení.
Hned na začátku uvidíte celkem hezké, i když na standardní A1200 dost pomalé intro, kde se vám představí několik typů vojenských strojů (Coala, Chinook, Thunderboldt II, Flogger D…), které je prokládané docela zdařilými obrázky. Hraje k němu hudba a řekl bych, že také nepatří k nejhorším. Odmáčkneme to myší a jsme v úvodních volbách. První položka menu je výběr bojiště. Jsou tu tři základní, které jsem již popsal a dál je tu trénink a cvičné sestřelení cíle. Když cvaknete na posledně zmiňovanou volbu, můžete si vybrat, na co chcete vlastně střílet. Jsou tu k dispozici východní i západní typy a tady jsem také narazil na první skutečnost, která mě otrávila. Myslím si, že když. někdo dělá hru o současné bojové technice, měl by si zjistit skutečné označení a nestřílet od boku. A tak jsem se dozvěděl, že např. Mi-8 Hip má označení Mi-14 nebo že sovětský náklaďák má značku Lada. No, jsem zase o něco chytřejší.
Dál si musíte zvolit, v jakou denní dobu chcete startovat a potom přijde volba vašeho stroje. A je to tu znova. Máte k dispozici již zmiňovanou AH-88 Coala, dále pak AH-1 Cobra, ale označení pro Hinda jako Mi-35 je už opravdu přestřelené, protože každý normální gunshipista ví, že populární obří sovětský bitevní vrtulník nese číslo Mi-24. A samozřejmě Hokum je Kamov Ka-34 a ne 41, jak nám tvrdí autoři. Dost už bylo technických chyb, přejdeme k chybám hry jako takové. Jakmile se dáme do hraní (když se objevíme ve hře), okamžitě nás překvapí nelogický pohled z kabiny šikmo doleva do strany. Řeknete si – no dobře, a přepnete si pohled na normální dopředu. Čeká vás ovšem šok: celá kabina, včetně přístrojové desky, je VEKTOROVÁ! Na palubce jsou tři „budíky“, ze kterých samozřejmě nejde absolutně nic vyčíst, nějaké informace vám ovšem promítá na celní sklo HUD. Po opláchnutí sklenicí studené vody zkusíte zapnout motory. Pic ho – další rána: „Co to je za příšerný zvuk?!“ Připomíná to pomalý strojek na holení. Odlepíme se od země a začneme se seznamovat s ovládáním. Hned vás napadne jedna myšlenka – je příšerné. Když hneme joystickem do strany, vrtulník se sice podle očekávání začne otáčet do strany, avšak v tomto pohybu už zůstane a do přímého letu ho musíme vracet ručně. V praxi to znamená nepříjemné rozkmitání celého stroje ve snaze letět rovně. Zbraně jsou snad i podle skutečnosti, nejde s nimi ovšem skoro nic strefit. Jediných pár zásahů jsem zaznamenal proti pozemními bombami do budov, ovšem domy nejsou vojenské cíle. Rakety sice vypálíte např. na MiG, ale ty cíl samozřejmě minou.
Ještě bych se vyjádřil ke krajině. Je celá totálně plochá, takže hory známé z Gunshipa si musíte odpustit. Je tu pár stromů, silnic a budov, ale jinak naprosto nudné nic, koncentrované ovšem na maximum. Ke hře se dodává file EFA, kde si můžete celou krajinu jen tak proletět, narozdíl od hry slušnou rychlostí a plynule a pak také program Navigator, kde si můžete prohlédnout několik objektů ze hry. Celkově bych Coalu nedoporučil nikomu se standardní A1200 kvůli pomalosti, ale ani nikomu jinému kvůli hrozné nudě. Kladem by se mohla jevit volba Mi 24D Hind Gunshipa, kteréhož jsem si neměl možnost zalétat v žádném jiném simulátoru a kterého jsem velkým fandou, ale musel by být na úrovni, i když nakreslen je skvěle. Ohodnoťte si to sami, mě se to ale moc nelíbilo.
Honza Konečný
|
|
Coala, BitFusion Virtual Realities, 1995
Grafika - 55%
Zvuk - 30%
Hratelnost - 22%
Originalita - 52%
40%
Originální hodnocení v magazínu Amiga Review.
Recenze byla publikována v časopise Amiga Review 18 z roku 1996.