Powermonger – návod

Powermonger je hra, v niž zastupujete středověkého vojevůdce. Originální návod (ale i ten co vyšel v Ex/3) nechává hráče neznalé válečného umění na holičkách. Proto velitel Luke III. sepsal pro začátečníky ve strategii pár rad a pokynů.

Nikdy se nechytejte do křížku s městy, nebo s armádami, které už na první pohled mají větší počet ozbrojenců.

První, co byste měli v nové zemi udělat, je zapnout silu svého rozhodnutí naplno a vyjíst vlastní hrad. Je tam ještě drobet jídla a to se do začátku bude vždycky hodit. Potom je nutné zjistit, kolik vojáků máte vlastně k dispozici (vždy je jich asi 20) a jaké jsou jejich zbraně (klepnout myši na ikonu s otazníkem a na jednoho člena vaši armády). Teď musíte zkontrolovat, jak jsou na tom vaši nepřátele.

Harold IT Žlutý si zpočátku nevydržuje žádnou armádu. Vůči vašim vojákům se chová neutrálně. Pokud je ochoten, uzavřete s nim příměří, pak v jeho vesnicích můžete doplňovat zásoby potravin, nemůžete ale verbovat vesničany. Zato Jayne II Modrá a Jos XVIII jsou vašimi úhlavními nepřáteli na život a na smrt. Jako vy se pokoušejí obsadit celou zemi a moc se s vámi nebratříčkuji. Až ve hře pokročíte, příliš se spojenectvím nezdržujte. Snad jen když potřebujete rychle pro armádu potraviny a již nestačíte vesnici dobýt, nebo když má osada vyrobenu nějakou těžkou zbraň a vy se potřebujete dostat v klidu co nejblíže.

Nikdy se nechytejte do křížku s městy, nebo s armádami, které už na první pohled mají větší počet ozbrojenců. K rozšíření vlastního vojska musíte obyvatele svých vesnic verbovat. Ve hře připadají na každý domek dva obyvatelé (později až 4). Samota má tedy 2, malá ves 10, střední 18 a velké město asi 40 obyvatel. Dříve tedy dobývejte vesnice a města nechte nakonec. K napadnutí osad volte dvě základní taktiky. Při způsobu boje „hodný strýček“ zaútočte na vesničany nejmenší silou. Tak je nepobijete a získáte si jejich přízeň. (Nemusíte také po padlých obráncích sbírat zbraně, které zůstanou ležet roztroušeny po celém bojišti.) Pak lze vesničany také snadno naverbovat. Druhý způsob („spálená země Saddáma Husajna“) použijte jen tehdy, nechcete-li se už do vsi nikdy vracet a potřebujete zabránit tomu, aby později padla do rukou nepřátel. Útočíte s plnou agresivitou. Napadnete-li obec dělem nebo katapultem, téměř ji srovnáte se zemi. Pokud ve vesnici zničíte dílnu (Workshop), už nikdy tu nikdo nic nevyrobí. Pak ale také nečekejte žádnou lásku k novému vládci.

Loajalita obyvatelstva se dá příznivě ovlivnit dodávkami potravin, delší dobou míru, nebo přísunem zbraní a ostatního materiálu. Válka, verbování a drancování se nemůže neprojevit negativně, Čim víc vám budou obyvatelé nakloněni, tím statečněji se budou chovat při obraně vsi. Proto byste se vždy při útoku na větší město měli informovat (pomoci ikony) o loajalitě vesničanů k jejich králi. Pokud nemáte výraznou početní převahu, nebo vice zbrojní technice, připravte se při projevech „faithful“ a „loyal“ na pořádně horky tanec. Stupeň oddanosti vám také naznačí, základní strategie při práci, při opatřování potravin, nebo při „vymýšlení vynálezů“. Pokud už vesnice není přelidněná, roste s loajalitou také rychleji přírůstek obyvatel a do armády můžete odvádět vice branců. Vypadá to jednoduše – dejte lidem chleba a oni vám budou sloužit až do roztrhání. Ale kde vzít a nekrást? Právě v tom je celá hra zrádná! Produkce potravin ve vesnicích je příliš pomalá a nedokáže uživit velkou armádu. Když získáte vesnici, která má pár ovcí, je skoro po problémech. Ale pozor, v dalších, těžších úrovních se už ta chutná zvířátka budou vyskytovat stále řidčeji. Navíc to budí špatný dojem, když se v obci všichni živí chovem ovci a vy jim celé stádo vybijete…

Jak si tedy jídlo opatřovat? O vyjidání vlastních vesnic a zabíjení ovci (ikona útok, pak ťuknout na ovci) jsme již hovořili, stejné jako o uzavření smlouvy s cizím sídlištěm a jeho následném vydrancování. Účinné je zaměstnat vašeho nadbytečného kapitána vytvářením zásob. Zapněte tedy pobočníkovi sílu rozhodování na střední stupeň, sežeňte mu někde lodičku (pak vždy může volit nejkratší cestu i přes vodu) a určete místo, kde má zásoby shromáždit. Bude chodit od vesnice k vesnici, vybírat desátek a nosit ho na jednu hromadu. Při přesunu má pak armáda co jíst. Nejlepší a nejproduktivnější, zato však nejriskantnější je napadení jiné armády. Její kapitán pro ni nese nejen zásoby jídla, ale také materiál a zbraně. Je surové, že velitele cizí armády musíte bezpodmínečně zabít, jinak nic nezískáte. Útok tedy povedete největší silou. Jakmile je velitel zabit, jeho armáda se rozpadne a ztratí o boj zájem. Přihodí-li se to hned v úvodu partie, nechejte zbytky cizího vojska prchnout, lidé se vám třeba v budoucnu budou hodit. Na konci hry, když už je úplná výhra ve zvolené zemi „na spadnuti“, nechte své lidi, ať ustupujicí nepřátele dorazí. Kapitána, který byl v cizích službách, (nebo i samotného Jose, Harolda či Jayne), nikdy nepřemluvíte k práci pro vás, proto mu nedovolte utéct!

Po mrtvých nepřátelích zůstane na bojišti jídlo, lodičky a zbraně (objeví se po chvíli, až zmizí dušičky mrtvých). Armádní zásobu jídla (Stock – pile of food) na jakési napnuté kůži získáte pomoci ikony s jablkem. Zbraně musíte pracně sbírat ikonou „naložení materiálu“. Trvá to dosti dlouho, než vezmete třeba třicet lodiček pro celou armádu, ale je to rozhodně rychlejší, než je ve vesnicích ze dřeva pracně vyrábět. Seberete-li jakýkoli předmět, vaši vojáci se o něj okamžité „podělí“. Pokud už budete mít v armádě přebytek např. lodí, objeví se v okně, podávájícím o vás informace, že nesete xx lodí.

Pokud nenarazíte na nějakou slabší armádu, kterou lze obrat o náklad, musíte si důležité předměty vytvořit sami. Výroba (ikona se žárovkou) je pouze ve vesnicích. Výsledek můžete ovlivnit jen zčásti. Na nejnižší sílu rozhodnutí to budou hlavně předměty denní potřeby (hrnce, pluhy, lodě). Na střední pak lehké zbraně (piky, luky). Výroba katapultu trvá delší dobu a je zapotřebí nastavit sílu naplno. Pokud najdete vesnici položenou nahoře na plochém kopečku, pak se vám pravděpodobně podaří otevřít důl. Chvilku to sice armádě trvá, než jej zprovozní, (můžete pozorovat, jak roste těžní věž), ale vynaložená námaha se oplatí. Dávejte dolům vždy přednost před „dřevovyrobou“, produkce je rychlejší a bezlesé okolí přátelštější. Z vytěžených surovin vyrobíte meče nebo kanón. Můžete zjistit předem, co se bude vyrábět. Stačí jen po tázaci ikoně ťuknout na důl a dozvíte se, že „that makes the swords (the cannons)“ – dělají se meče (děla). Tady jsem zjistil závadu v jinak bezchybném programu. Pokud budete těžit se střední silou, vyrábíte meče. Přepnete-li silu na maximum, nezmění se produkce a stále vyrábíte meče. Musíte tedy znovu užít ikony se žárovkou a pak přepnout sílu, jinak ke změně nedojde.

Na konci hry, když už je úplná výhra ve zvolené zemi „na spadnuti“, nechte své lidi, ať ustupujicí nepřátele dorazí.

Těžké zbraně, dělo či katapult, mohou používat jenom velitelé (vy nebo kapitáni), takže nemá cenu vyrábět jich víc. Je-li každý muž ozbrojen mečem, pak se lze pustit i do dvojnásobné přesily. Luky se šípy téměř nic nezmohou při útocích na hrady nebo na osady na kopcich. Zato v rovinách s nimi v nepřátelských šicích naděláme pěknou paseku. Přesile lučištníků se tedy dokážete bránit ve vlastním hradě.

Nepodlehněte mylnému dojmu, že spolehlivě uřídíte tři armády najednou. Postačí vlastni vojsko (co nejvíc mužů s nejlepší výzbroji) a druhý, „přepadový“ oddíl vedený pobočníkem (25 mužů). Ten užívejte k dobývání odlehlých vesnic, kam byste se museli dlouho plahočit. Při střetnutí s velikou armádou ji nejdříve napadněte malým pobočníkovým oddilem (posíláte jej do jisté záhuby) a pak v plném boji zaútočte zezadu celou armádou na odkrytého kapitána.

Nakonec jeden trik: Pokud se nějakou zem nedaří dobyt, nezoufejte! Stačí zvolit na celkové mapě ten nešťastný výsek země, spustit hru a pak znovu navolit „Options- Random Map“. Vygenerujete novou mapu, která je mnohem jednodušší. Pokud se vám ji podaří úspěšně zdolat, je na velké celkové mapě „zaškrtnutá“ a tedy vámi dobytá!