Alien³

Také jste se těšili na film Vetřelec 3, ze kterého se vyklubal úchvatně natočený vesmírný horror? Bezbranná a těhotná Ripley umírá v pekelných plamenech pronásledována sexuálními maniaky, roboty impéria a Vetřelcem, který se jí na plátnech kin nalepil na paty už v roce 1979. Jak jsme si již museli zvyknout, po každém úspěšném filmu přichází na svět i jeho ztvárnění v podobě počítačové hry. Obvykle se jedná o narychlo splácané propadáky, které se distribuční firmy snaží rychle prodat, dokud je film ještě horký. Jakmile po čase film vychladne, po „úchvatných“ hrách typu TERMINATOR II, ZPÁTKY DO BUDOUCNOSTI III nebo ROBOCOP II ani pes neštěkne. Občas se mezi nimi objeví i tak příšerné patlaniny a bezduché kriply jako jsou např. COOL WORLD, ARACHNOPHOBIA, PREDATOR a bohužel také ALIEN 3.

Tyto odpadky komerční mašinérie jsou však svým způsobem pozoruhodné. Je zajímavé zkoumat, jak daleko jsou softwarově firmy schopny zajít, jaké patvary nás ještě očekávají. Ukázkový příklad předvedla firma Probe, která svým novým výtvorem posunula hranice ubohých her zase o krůček dopředu. Výsledek hrdě pojmenovala VETŘELEC 3, jakoby se chtěla vysmát všem tvůrcům a obdivovatelům tohoto filmu. Mimochodem, film je super!

Ti, kteří měli to štěstí a hru zatím neviděli jsou jistě po briskním úvodu napnutí, jaké tajemství a lahůdky hra skrývá. Několik z nich, kterých jsem si stačil všimnout, nežli jsem Amigu s úlevou vypnul, vám míním popsat. První zvláštnost bije do očí. Zatímco ve filmu se Ripley zoufale snažila získat sebemenší zbraň, ve hře máte zbraní takovou spoustu, že nevíte co s nimi. Nechybí zde ani těžkotonážní pancéřová pěst, plamenomet a ruční granáty. Další známkou toho, že hra a film nemají prakticky moc společného jsou hordy vetřelců sypající se na vás ze všech stran. Ve filmu měla Ripley potíže pouze s jedním vetřelcem, který se však ukázal natolik odolným a vychytralým, že pobil bezmála všechny obyvatele vesmírné základny (věznice). Útoky vetřelců jsou zcela bezduché – jakmile vás příšera uvidí, pustí se za vámi. Běží však pouze rovně a vylezete-li o kousek výš po žebříku, prostě vás podběhne a zmizí z obrazovky. Když si vzpomenu, jak usilovně se „otec“ Vetřelců H. R Giger snažil stvořit svého tvora co nejreálněji, rozkreslil si jeho svalstvo a kostní struktury, jeho útočné pohyby a dravčí opatrnost, je mi nanic při pohledu na uboze animované potvůrky neschopné pronásledovat svou kořist alespoň po žebříku.

Grafika hry mi tak silně připomíná starého dobráka Sinclaira, že bych se ani nedivil, kdyby tvůrci hru nakreslili na ZX a převedli obrázky na Amigu. Toto jsou asi hlavní překvapení, která na vás u Probe přichystal. Pokud ale budete pozorní, narazíte časem na další lahůdky, jako je chození ve vzduchu, procházení některými stěnami apod.

Hra je nechutně obtížná, občas se na vás vetřelec vyřítí zezadu, i když jste prostory za vámi pečlivě prozkoumali a vyčistili. Některé útoky vetřelců jsou tak rychlé, že jsem je stěží postřeh, natož, abych potvoru zničil. Pokud chodíte s prstem na tlačítku Fire, občas vystřelíte pár ran do vzduchu a myslíte si, že jste na hru vyzráli hluboce se mýlíte. Někteří Alieni totiž běhají při zemi a vaše střely je nezasáhnou.

Pravým opakem jsou chudinky sedící na stropech či na žebřících, které se vaším střelám skoro vůbec nebrání. Jako by nesmyslů nebylo dost, je vašim úkolem zachraňovat bezbranné vězně, kteří se klepou v podivných křečích přilepení ke stěnám chodeb. Všechno na co narazíte, se s neuvěřitelnou tvrdohlavostí opakuje – stejní nepřátelé, stejná grafika, stejní přilepení vězni, stejné větrací systémy. Autoři se doslova vyžívají v nejrůznějších omezeních, které se na hráče daji vymyslet. Jste omezení časem, energií, životy a každá vaše zbraň má pouze limitovaný počet střel. Ve všech úrovních narážíte na rychle se pohybující plošinky, které mají pravděpodobně znázorňovat jakési nesmyslné výtahy (nedovedu si ale představit, jak si Ripley ve filmu láme hlavu, na kterou pohyblivou plošinku dříve skočit). Pád z větší výšky vás samozřejmě zabijí a pokud nezemřete ihned, spadnete na hlavu některému z vetřelců. Z každé soudné akční hry jsme již zvykli, že je nám poskytnuto několik drahocenných sekund k tomu, abychom se po styku s nepřítelem, při kterém se náš hrdina natáhne na podlaze trochu vzpamatoval. Tvůrci této hry si s tím hlavu příliš nelámali a tak se vám občas stane, že dříve, než zjistíte, co se děje a uklidíte se do klidnějších míst bludiště, ležíte opět na podlaze. Vetřelec se vůbec neobtěžuje vaši mrtvolu patřičně zohavit, ale klidně si odběhne o kousek dál a čeká, až vstanete a zastřelíte ho. O takových drobnostech, že vetřelec na vás vlastně útočit nesmí, jelikož ve vašem těle cítí zárodek nové Matky se snad ani nemusím zmiňovat.

Celkem vzato, je hra VETŘELEC 3 tak ubohá a nesmyslná, jak je to jen možné. Recenzi na ni uvádíme proto, že jsme se rozhodli vydávat hodnocení i slabších her, aby jste si nemysleli, že všechny programy hodnotíme příliš vysoko. Abych však neodbíhal od našeho nelibého tématu, musím ještě uvést, že portrét vetřelce objevující se při nahrávání jednotlivých úrovní je sympatický (viz. obrázek) a autoři si s ním dali trochu práce. Hudba ve hře je sice ucházející, ale prostředí vás dokáže tak znechutit, že ji za chvíli přestanete poslouchat. Nezbývá tedy, než se pokřižovat a poprosit osud o slitování. aby nám takovéto hry již zápaďáci neposílali a pustili se raději do něčeho pořádného. Můj názor je, že by se na téma Vetřelec 3 dala vymyslet a nakreslit báječná textová adventura, která by atmosféru filmu zachytila o mnoho lépe, než ztřeštěná mlátička. Za vřeskotu nadýmaných prasečích střev a trub tedy vyhlašujeme Rezivý Excalibur pro smutně ohodnoceného ALIENA 3.

ANDREW